Rejstřík pro rodinnou kroniku

V rodinné kronice chcete dohledat konkrétního člověka bez procházení všech kapitol. Připravte jmenný rejstřík: jméno, rozlišující údaj a stránky jeho výskytu. Psaní kroniky řeší článek Kronika jedné větve bez domýšlení; zde budeme pracovat s odkazy do hotového textu.

Rejstřík potřebuje kontrolu obsahu i pořadí. Správně seřazená jména nepomohou, pokud je u nich stránka jiné osoby. Nejdřív určete rozsah: zahrnete také popisky fotografií, poznámky a přílohy? Napište si toto pravidlo předem a dodržte je při sběru i závěrečné kontrole.

Označená hesla a pomocná tabulka

Textové editory obecně umožňují tvořit rejstřík z označených hesel v dokumentu a při jeho aktualizaci samy zohledňují posuny stran. Nejdříve v nápovědě ověřte, jak tuto funkci použít a kdy rejstřík obnovit. Konečná čísla stran máte až v konečné sazbě.

Tabulku použijte pro přípravu seznamu hesel a kontrolu totožnosti a výskytů osob; sama posuny stránek nehlídá. Pracujte s její kopií pod novým názvem.

Vytvořte si jednoduchou tabulku, kde každý řádek odpovídá jedné osobě zmíněné v kronice. O tom, jak přehledně uspořádat základní genealogické údaje bez složitých nástrojů, podrobněji pojednává Přehled bez programování. Pro potřeby rejstříku vám postačí několik přehledných sloupců:

• Jedinečné pracovní označení osoby, nezávislé na jménu;
• Příjmení pro zobrazení a případně samostatný klíč pro řazení;
• Křestní jméno;
• Doložený údaj o narození nebo křtu, se zachováním druhu události;
• Doložený údaj o úmrtí nebo pohřbu, se zachováním druhu události;
• Místo působení pro rozlišení jmenovců;
• Během psaní označení kapitoly nebo místa výskytu; čísla stránek oddělená čárkou až podle konečné sazby.

Seznam hesel a místa výskytů můžete doplňovat průběžně během psaní kapitol. Pracovní odkazy nepovažujte za konečná čísla stran. U každé osoby shromažďujte všechny výskyty pod jejím pracovním označením. Jeden řádek na osobu usnadní kontrolu, ale úplnost musíte ověřit proti kronice.

Řaďte celé řádky a ověřte české pořadí

Modelu můžete zadat návrh postupu, ale hotový seznam nechte seřadit místní tabulkou. Před řazením zrušte nechtěné filtry a ověřte vybraný rozsah. Musí zahrnovat všechny sloupce jedné osoby, včetně stránek a pracovního označení. Samostatné seřazení sloupce příjmení by mohlo odpojit jména od ostatních údajů.

České řazení má umístit Ch za H a před I. Nepředpokládejte, že jazyk rozhraní nebo dokumentu automaticky určuje i pravidla řazení. Ověřte volbu přímo pro danou operaci podle nápovědy vašeho nástroje a vyzkoušejte ji na umělých heslech „C“, „H“, „Ch“ a „I“. Po seřazení v českém pořadí mají zůstat právě v tomto sledu. Pro úplné ověření přidejte hesla s diakritikou a porovnejte jejich pořadí s použitým pravidlem.

Teprve pak řaďte kopii skutečné tabulky: nejdřív podle příjmení, potom jména a podle potřeby rozlišujícího údaje. U neúplného jména předem určete, pod čím je chcete uvést; prázdná buňka nemá znamenat zapomenutou osobu. Po operaci porovnejte pracovní označení a obsah řádků s původní kopií. Chybné nebo neověřené pořadí nepřebírejte do tiskové verze.

Jak může jazykový model pomoci se vzorcem

I když model nesmí seznam sám řadit ani mechanicky přepisovat z paměti, může být užitečným rádcem. Můžete se jej zeptat na postup nebo na přesné znění vzorce, který v tabulce spojí několik buněk do jednoho přehledného tiskového řádku.

Můžete modelu popsat uspořádání své tabulky a požádat jej o vzorec:

Používám [doplňte nástroj a verzi], vše počítám místně.
Sloupce: A příjmení, B jméno, C údaj o narození nebo křtu,
D údaj o úmrtí nebo pohřbu, E stránky. C a D jsou hotové texty
včetně označení události a nejistoty, nesmíš je převádět na přesné roky.
Navrhni vzorec pro jeden tiskový řádek a popiš jeho předpoklady.
Prázdný údaj vynech, při obou prázdných nevytvářej prázdné závorky.
Prázdné jméno ani stránky nesmí vzorec domýšlet; chybějící stránky označ.
Uveď zkoušky pro chybějící C, chybějící D, obě prázdné a nejisté datum.
Použij jen smyšlené osoby N. a M. Žádné skutečné údaje nepřikládám.

Model vám navrhne vzorec pro spojování textových řetězců. Než takový vzorec rozkopírujete do celé tabulky, vyzkoušejte jej na zkušebním vzorku se známým výsledkem, který zahrnuje všechny případy ze zadání. Teprve když ověříte, že vzorec správně vkládá mezery, závorky a pomlčky, použijte jej pro celý zbytek knihy.

Pokud do konverzace s modelem vkládáte ukázkové řádky pro sestavení vzorce, dbejte na ochranu osobních údajů. Do chatu nikdy nevkládejte skutečná data žijících příbuzných. Pro vyzkoušení vzorce použijte smyšlená jména a historická data předků.

Jmenovci a poctivý zápis nejistých dat

V rejstříku mohou vystupovat lidé stejného jména a příjmení. Pokud v rejstříku necháte pouze heslo Jan N., čtenář nepozná, o kterého předka jde, a bude muset ověřovat všechny uvedené strany.

Jmenovce v rejstříku proto vždy rozlište doplňujícím údajem. Pomoci mohou životní data; příklady jsou smyšlené:

• N., Jan (1725-1789) ... s. 14, 18
• N., Jan (1758-1821) ... s. 22, 35
• N., Jan (1790-1845) ... s. 41, 56

Pokud přesná data narození a úmrtí neznáte, použijte doloženou vesnici či číslo usedlosti nebo pracovní označení osoby. Neznámé generační vztahy z rozlišení neodvozujte.

U historických dat zachovejte poctivou míru nejistoty. Znáte-li jen rok křtu, napište „křest RRRR“ a narození ponechte nezjištěné. Přibližný věk při úmrtí neopravňuje k přesnému roku narození. Výrazy „kolem“, „asi“ nebo „před“ použijte pouze tam, kde skutečně vyjadřují doloženou nejistotu nebo mez daného údaje. Způsoby, jak sjednotit zápis letopočtů a neztratit přitom pochybnost z pramene, podrobně vysvětluje článek Sjednocení dat v tabulce bez ztráty nejistoty.

Varianty příjmení a křížové odkazy

V rejstříku můžete potřebovat propojit více doložených podob zápisu téže osoby. Podobnost příjmení však nestačí ke spojení různých lidí.

Pokud byste tato jména v rejstříku nechali zcela odděleně, čtenář hledající dnešní podobu příjmení by mohl snadno přehlédnout kapitoly věnované nejstarším předkům. Řešením je křížový odkaz pomocí slůvka „viz“.

Hlavní heslo zvolte až po ověření totožnosti osoby. Původní podobu v textu a podkladech zachovejte. U vedlejší nebo historické podoby pak uveďte pouze stručný odkaz bez životních dat:

• varianta zápisu osoby N. viz hlavní heslo osoby N.

Ověřte, že celé cílové heslo za slovem „viz“ v rejstříku skutečně existuje a patří správné osobě. Tím čtenáře spolehlivě navedete na správné místo v rejstříku, aniž byste museli uměle měnit historické znění jmen v textu kroniky.

Ochrana soukromí žijících příbuzných

Zvláštní pozornost vyžadují žijící členové rodiny. Před přípravou výstupu určete, komu je určen a které údaje má obsahovat.

Žijící osoby do tištěného rejstříku uvádějte pouze s jejich výslovným předchozím souhlasem. Pokud souhlas nemáte, je bezpečnější jejich jméno v rejstříku vynechat, i když se v závěrečné kapitole knihy objevují.

U žijících příbuzných, kteří se zveřejněním v knize souhlasí, je vhodné v rejstříku zcela vynechat přesná data narození a bydliště. Podle dohodnutého rozsahu můžete uvést jen jméno a číslo stránky, na které se o nich v rodinném vyprávění hovoří. Vynechání dat nenahrazuje souhlas s uvedením jména. Skutečný rejstřík se žijícími zpracujte místně a do chatu jej neposílejte.

Čtyři kontroly před odesláním do tisku

Jakmile máte rejstřík aktualizovaný podle konečné sazby nebo připravený z kontrolní tabulky, nespěchejte s tiskem. Projděte čtyři jednoduché kontroly, které vám pomohou odhalit skryté vady:

1. Kontrola počtu osob: Tabulkou spočítejte osoby určené do výstupu a porovnejte jejich pracovní označení s výsledkem. Odkazy „viz“ počítejte zvlášť; nejsou další osobou. Vynechané žijící zaznamenejte v soukromé kontrole. Stejný počet sám neodhalí současné vynechání a zdvojení jiné osoby.
2. Zkouška náhodným vzorkem: Náhodně vyberte pět až deset osob z různých částí abecedy. Otevřete kroniku na stránkách uvedených u jejich jména a ověřte, že se daný člověk na této stránce skutečně nachází a že se text neposunul.
3. Kontrola písmene Ch: Přejděte na rozhraní písmen H a I a pohledem zkontrolujte, že všechna jména začínající na Ch stojí pohromadě na správném českém místě.
4. Kontrola odkazů viz: Projděte všechny křížové odkazy a ověřte, že příjmení uvedené za slovem viz v rejstříku skutečně existuje a má přiřazené stránky.

Namátková zkouška nepotvrzuje všechny odkazy. Pro ověřený rejstřík projděte každou položku proti konečné sazbě. Při změně textu kontrolu stránek zopakujte a uložte rejstřík spolu s označením verze kroniky, ke které patří.