Příjmení po chalupě: dvě jména, jeden člověk?

V jednom zápisu čtete Jan N., v dalším Jan K. U obou stojí ves A. a manželka Anna N. Máte pokračovat ve stejné rodině, nebo jste narazili na jiného člověka? Nejdřív si poznamenejte samotný rozdíl. Z věty „u dalšího zápisu je jiné příjmení“ ještě neplyne, že si předek změnil jméno.

Jedním z možných vysvětlení je jméno po chalupě. Od 16. století je v pramenech doloženo, že novému hospodáři se začalo říkat podle domu nebo podle jeho předchozího majitele. Takové jméno se pak psalo vedle příjmení, často se slovem „jinak“ nebo latinským „vulgo“, a dvojí jména se v matrikách objevují ještě v 18. a 19. století. Jestli takové jméno někde úplně nahradilo původní příjmení, je třeba ověřit v pramenech konkrétního místa. Ne každé druhé jméno přitom pochází od domu, může to být i přezdívka, a ze samotného zápisu v matrice se jeho původ poznat nemusí. Nelze jím proto vysvětlovat každou změnu jména v matrice.

Pravopisné podoby stejného příjmení řeší články Proč se příjmení píše pokaždé jinak a Jak se ptát na varianty příjmení. Zde budeme sledovat dvě odlišná příjmení a otázku, zda mohou patřit stejnému člověku.

Začněte dvěma zápisy, ne hotovým příběhem

Následující příklad je vymyšlený. U křtu dítěte ve vsi A. je jako otec uveden Jan N. U pozdějšího křtu z téže vsi stojí Jan K. Oba zápisy uvádějí dům číslo 12 a matku Annu N. To je důvod k porovnání, nikoli k okamžitému spojení otců.

Vraťte se k oběma snímkům a ověřte čtení. Zjistěte, u koho je číslo domu napsáno a ke komu se vztahuje uvedené příjmení. Pokud je část zápisu nečitelná, označte ji. Nepřebírejte do porovnání domnělé jméno jako jisté jen proto, že zapadá do vašeho vysvětlení.

Potom přidejte další zápisy z okolního období. Zapište i ty, které teorii komplikují. Jestliže vybíráte jen záznamy se stejným domem a stejnou manželkou, výsledek bude od začátku směřovat k předem vybranému závěru. Potřebujete vědět také o jiném páru nebo dalším člověku podobného jména, kterého jste při hledání našli.

Co porovnávat vedle příjmení

Stejná usedlost může spojení podpořit, ale sama totožnost neurčuje. Porovnávejte číslo spolu s obcí a dobou zápisu. K otázkám kolem domu a jeho číslování odkazujeme na článek Číslo popisné jako kotva. Není-li číslo v prameni, nedoplňujte je z dalšího záznamu.

U manžela či manželky sledujte všechny skutečně uvedené údaje: jméno, příjmení, rodiče nebo místo původu. Pouhá shoda křestního jména je slabší vodítko než shoda více údajů. Chybějící údaj však není shoda ani rozpor. Pokud jeden zápis říká jen Anna N. a druhý uvádí i rodiče, první zápis jejich jména nepotvrzuje.

U dětí porovnávejte rodiče v jednotlivých zápisech a pozdější zmínky o téže rodině. Zachovejte druh události: datum křtu neoznačujte za datum narození, pokud narození nebylo uvedeno. Nevytvářejte závěr o jedné rodině jen z toho, že data vypadají jako pěkná souvislá řada.

Kmotři nebo svědci mohou nabídnout další souvislost, ale jejich opakování samo nepotvrzuje totožnost otce. U každé takové stopy napište, co přesně se shoduje. Nepřidávejte příbuzenský vztah, který pramen neuvádí. Místo „stejný strýc“ může být poctivé napsat pouze „stejný svědek Jan P.“.

Souvislost se sňatkem nebo převzetím usedlosti

Pokud máte důvod uvažovat o přiženění, přivdání nebo převzetí hospodářství, hledejte pramen, který tuto souvislost zachycuje. Může jít o sňatek nebo zápis týkající se usedlosti. Není však jisté, že takový doklad pro váš případ existuje nebo se zachoval.

Zápisy o převzetí a předávání usedlosti hledejte v pozemkových knihách. Soupisy poddaných a urbáře mohou nabídnout stopu k držiteli usedlosti v dané době, samy však převzetí nedokládají.

Sestavte přehled, ve kterém uvidíte, kdy se každé příjmení objevuje. Rozlišujte datum události od okamžiku, kdy jste zápis našli. Změna mezi dvěma nalezenými doklady znamená jen to, že v těchto dokladech jsou různá jména. Neurčuje přesný den změny ani její příčinu.

Ani zápis s dvojím označením, například „Jan N., jinak K.“, nevykládejte bez okolního textu. Může podpořit propojení dvou jmen, ale sám nemusí vysvětlovat jejich původ. Pro závěr „jméno po chalupě“ potřebujete oporu také pro vztah označení k usedlosti. Je možné ověřit totožnost člověka a přitom nechat vysvětlení druhého jména otevřené.

Zachovejte obě jména bez předčasného zařazení

V pracovní tabulce ponechte každý pramenný zápis zvlášť. Pro srovnávání se hodí sloupce oznaceni_zapisu, zdroj, datum_a_udalost, jmeno_v_zapisu, dum, manzel_nebo_manzelka a poznamka_k_porovnani. Zdrojem má být konkrétní kniha a snímek, ne jen název vsi.

Nezakládejte zatím vyplněné kolonky „rodné příjmení“ a „příjmení po chalupě“, pokud právě toto rozlišení teprve zkoumáte. Pojmenování sloupce by mohlo nenápadně vydávat hypotézu za doložený údaj. Vedle doslovného jména napište raději „možná souvisí se zápisem A1; totožnost neověřena“.

Vymyšlený pracovní přehled může vypadat takto:

Do skutečné tabulky doplňte zdroje a datum s druhem události. Označení A1 a A2 patří zápisům; nejsou potvrzenými čísly jedné osoby. Při hledání dalších dokladů sledujte obě příjmení. Pokud propojení později doložíte, přidejte závěr s odkazem na rozhodující pramen, ale původní jména nepřepisujte.

Pravidla vedení domněnek najdete v článku Zápisník hypotéz. Pro tento případ do něj stačí přidat otevřenou otázku, zda obě označení patří témuž člověku a zda druhé jméno souvisí s usedlostí. Jsou to dvě otázky, které nemusí mít stejně jistou odpověď.

Modelu dejte porovnání, nikoli rozhodnutí

Jazykový model můžete požádat o přehled shod, rozdílů a chybějících údajů. Pracujte s ověřenými přepisy v kopii tabulky. Údaje žijících lidí neposílejte do cloudové služby bez jejich souhlasu; pro zkoušku použijte vymyšlený přehled jako výše. Souhlas má smysl, jen když člověk ví, kam a komu údaje posíláte; stejná ohleduplnost patří i nedávno zemřelým, jejichž děti a vnuci žijí. Více v článku Co zveřejnit a co si nechat.

Porovnej přiložené přepisy zápisů označené A1, A2 a další.
Použij výhradně dodaný obsah. Nic nedoplňuj a původní tabulku neměň.

U každé dvojice vypiš shody, rozdíly a údaje, které chybějí.
Ke každému bodu připoj označení obou zápisů a příslušný text.
Rozliš datum křtu od narození. Chybějící údaj nepovažuj za shodu.
Neslučuj osoby a neurčuj, které příjmení je rodné nebo po chalupě.
Uveď otázky k prověření totožnosti a vztahu jména k usedlosti.
Navrhuj jen typy dalších pramenů, ne vymyšlené knihy či signatury.

Výpis potom porovnejte s každým dodaným zápisem. Přesvědčivě znějící vysvětlení nenahrazuje doklad. Pokud model přehlédne rozdíl nebo přidá příbuznost, opravte pracovní rozbor a vraťte se k prameni.

Dvě úmrtí pod různými jmény mohou spojení zpochybnit, ale nejprve je třeba ověřit, koho skutečně zachycují a zda nejde o dvojí záznam stejné události. Každý rozpor řešte samostatně. Dokud chybí potřebná opora, ponechte spojení otevřené. Výsledkem práce může být ověřená totožnost, vyvrácené propojení nebo konkrétní seznam otázek k dalšímu hledání.