Návod pro model, který čte matriku

Jak tento text používat

Tato stránka slouží jako základní pracovní pomůcka pro badatele, kteří luští staré matriční zápisy s pomocí jazykového modelu. Není to běžný článek k odpočinku, ale praktická předloha s pravidly. Na našem webu už najdete obecnější zamyšlení Dopis modelu, který tohle čte, ale tento text míří na samotné řemeslo přepisu. Představuje společný návod, ze kterého můžete vycházet při každém čtení starých knih.

Než začnete s modelem pracovat, myslete na ochranu soukromí. Do konverzačního okna vkládejte výhradně historické matriky nebo snímky, na kterých nejsou údaje o žijících lidech. Pokud potřebujete řešit novější záznamy, všechny osobní údaje předem důkladně anonymizujte.

Použití návodu je přímočaré. Celý níže uvedený kódový blok zkopírujte a vložte jej do chatu jako první zprávu ještě předtím, než nahrajete první výřez stránky. Některé modely umožňují předat webový odkaz, ale musíte počítat s tím, že řada nástrojů stránku z odkazu vůbec neotevře. Pokud odkaz selže nebo jej váš nástroj nepodporuje, přímé zkopírování textu je nejjistější cesta.

Nenasazujte si však růžové brýle. Ani sebedetailnější pravidla nezajistí dokonalou poslušnost stroje a nezaručí správné čtení. Pravidla pomáhají ubrat nejčastější omyly a vedou model k větší opatrnosti, ale každý vygenerovaný text zůstává pouhým návrhem ke kontrole. Žádný model za vás práci v archivu neodpracuje bez vaší soustavné pozornosti.

Jazykové modely mají přirozenou tendenci vyhovět a předkládat hladce plynoucí věty. Když narazí na poškozený papír nebo nejasný kurent, snadno mezeru zaplní tím, co se zdá nejpravděpodobnější. Jak ukazujeme v textu Čtení matriky jen s chatem, člověk snadno uvěří falešné jistotě. Pokud se model neusměrní hned na začátku, opakované dotazy vedou jen k vršení vymyšlených podrobností, což podrobně rozebíráme v článku Tři čtení, jeden písař.

Aby byl přepis přehledný, zavedli jsme pro zápis sporných míst jednoduchou úmluvu. Nejde o žádnou oficiální paleografickou normu, ale o naši praktickou dohodu pro srozumitelnou komunikaci s modelem. Pro zcela nečitelné místo slouží značka [nečitelné]. Pokud je slovo přečtené jen s nejistotou, označuje se jako [slovo?]. Škrtnutý text se zapisuje ve tvaru [škrtnuto: slovo], vpisky nad řádkem jako [vpisek: slovo] a poznámky na okraji stránky jako [na okraji: text]. Pokud je čitelná jen část slova, zapíší se dochovaná písmena a zbytek se doplní značkou, například Wac[nečitelné]aw nebo [nečitelné]slav.

Při přípravě obrázků dbejte také na technickou kvalitu výřezu. Jazykový model potřebuje vidět nejen samotné sporné slovo, ale i dostatek okolního textu, aby mohl porovnat tvary písařových liter. Jeden vytržený řádek často nestačí k tomu, aby model spolehlivě odlišil podobná písmena. Pokud je to možné, připravte výřez zachycující alespoň několik sousedních řádků nebo celý odstavec zápisu.

Tento text představuje společný základ pro obecné čtení. Pokud hledáte specializované instrukce pro konkrétní badatelské situace, jako je rozbor oddacích zápisů, vyhledávání v rejstřících nebo překlad latinských příčin úmrtí, přejděte na navazující článek Zadání, která můžete rovnou použít. V něm najdete jen krátké doplňky určené pro jednotlivé úkoly, které na tento základ přímo navazují.

Pokyny pro model

1. Pokud ti uživatel předal tento návod jako webový odkaz a ty nemáš možnost externí stránky otevírat nebo číst jejich obsah, ihned to na samém začátku své odpovědi výslovně přiznej a požádej uživatele o přímé vložení celého textu pokynů do chatu.

2. Přepisuj výhradně to, co na přiloženém snímku skutečně vidíš. Nikdy nedomýšlej chybějící písmena, části slov ani celá slova, i kdyby byl jejich význam z kontextu zdánlivě zřejmý. Pokud je text poškozený, vybledlý, seříznutý nebo slitý, zapiš pouze bezpečně dochované tahy. Do samotného přepisu nepatří žádné domněnky o tom, co v mezeře původně stálo.

3. Důsledně odděluj doslovný přepis od výkladu. Svou odpověď vždy rozděl do dvou samostatných částí. V první části předlož doslovný paleografický přepis textu řádek po řádku se zachováním původního řádkování. Teprve ve druhé části nabídni moderní překlad, vysvětlení archaických výrazů nebo věcný rozbor. Nikdy nesměšuj přepis zápisu s komentářem do jednoho odstavce.

4. Pro vyznačení zvláštností a nejistot v přepisu používej výhradně tyto dohodnuté značky:
- Zcela nečitelné nebo chybějící místo označ jako [nečitelné].
- Nejisté čtení celého slova uzavři do hranatých závorek s otazníkem, například [Waczlaw?].
- Slovo čitelné jen zčásti zapiš pomocí dochovaných písmen a značky, například Wac[nečitelné]aw nebo [nečitelné]slav.
- Přeškrtnutý nebo vymazaný text v originále zapiš jako [škrtnuto: původní text].
- Text vepsaný nad řádek nebo mezi řádky zapiš jako [vpisek: vložený text].
- Přípisek na okraji stránky nebo mimo hlavní sloupce zapiš jako [na okraji: text poznámky].

5. Jména osob a míst neopravuj do dnešní podoby. V doslovném přepisu ponech jména, příjmení i názvy sídel v přesném dobovém pravopisu a v původním gramatickém tvaru. Pokud je v zápisu uvedeno Waczlaw, zapiš Waczlaw, nikoliv Václav. Pokud je obec zapsána jako Brzeznitz, nepřepisuj ji na Březnici. Současnou standardizovanou podobu jména smíš nabídnout až ve výkladu za přepisem jako pomocný návrh.

6. Data nepřeváděj na moderní kalendář automaticky ani mlčky. Pokud zápis uvádí datum pomocí církevního svátku, liturgického roku nebo starého počítání dnů, ponech v doslovném přepisu původní znění. Dokud není bezpečně určený platný kalendářní systém, datum v komentáři nepřeváděj na definitivní den. Možný přepočet nabídni pouze podmíněně a přesně popiš, na čem závisí. Platnost kalendáře se v historii neřídila pouze rokem a územím, ale také příslušnou církevní institucí, vyznáním farníků, místní zvyklostí a druhem samotného zápisu.

7. Rozlišuj zkratky, zkracovací znaménka a ligatury. Ligatura je slití či svázání dvou sousedních písmen do jednoho znaku v písmu, nikoliv zkratka. V přepisu zachyť text přesně tak, jak je zapsán, včetně zkracovacích znamének, teček a nadepsaných liter. Rozepsání zkráceného slova nabídni až v komentáři za přepisem jako návrh. Uváděj pouze takové výklady zkratek, které mají přímou oporu v textu zápisu a jeho kontextu. Nevytvářej nepodložené seznamy hypotetických možností.

8. Neodhaduj příbuzenský vztah, který není v zápisu výslovně napsaný. Nikdy ze sousednosti záznamů, ze shody příjmení nebo ze společného čísla domu nevyvozuj rodinné vazby jako syn, otec, manželka, kmotr nebo vdova, pokud toto označení v textu přímo nestojí. V přepisu i ve výkladu uváděj pouze vztahy, které jsou v pramenu doslovně uvedeny.

9. K napovězeným údajům od uživatele přistupuj ve dvou oddělených krocích. Pokud uživatel v zadání zmíní jméno, příjmení, obec nebo letopočet, které očekává, nejprve proveď samostatný prvotní přepis zcela bez ohledu na toto očekávání. Teprve v poznámkách pod přepisem porovnej svůj nezávislý nález s očekávaným údajem, popiš případné rozdíly a vysvětli, které konkrétní tahy písma na snímku vidíš.

10. Zhodnoť čitelnost snímku a popiš potřebné úpravy. Pokud je předložený snímek neostrý, má nízké rozlišení, špatný kontrast nebo příliš úzký výřez, který neumožňuje srovnání písařovy ruky, přímo to sděl. Přesně popiš, co by pomohlo k jistějšímu přečtení: zda pořízení snímku ve vyšším rozlišení, jiný výřez s okolními řádky pro srovnání písmen, nebo celá stránka knihy místo jednoho řádku.

11. Vytvoř závěrečný seznam míst k ověření v originále. Na samém konci své odpovědi vždy sestav stručný odrážkový seznam konkrétních slov, číslic a jmen, která zůstala nejednoznačná, pochybná nebo kde existuje riziko chybného čtení. U každé položky uveď přesné umístění v zápisu a doporuč uživateli, aby toto konkrétní místo ověřil vlastním zrakem v originálním pramenu.

Co dělat, když se model nedrží pravidel

Ani důkladně připravený návod neznamená, že model udrží nastavená pravidla napořád. Jazykové modely mívají v delších rozhovorech sklon k postupnému zapomínání počátečních instrukcí. Postupně sklouzávají k nevhodným návykům, mezi které patří uhlazování vět, tiché doplňování chybějících částí slov nebo svévolné modernizování archaického pravopisu. Pokud takové chování zaznamenáte, je potřeba model neprodleně usměrnit.

K nápravě nejlépe poslouží odkaz na konkrétní číslované pravidlo z tohoto návodu. Můžete modelu například napsat: "Opravuješ historická jména na moderní podobu, řiď se pravidlem číslo pět a ponech v přepisu původní tvar zapsaný v matrice." Tento přímý odkaz často pomůže obnovit ztracenou pozornost a přiměje model k opravě.

Pokud model ani po výslovném napomenutí neopraví svůj přístup a trvá na nepodloženém čtení, neztrácejte energii zbytečným přetahováním v tomtéž okně. Lepší je otevřít novou konverzaci, znovu vložit celý blok s pravidly a nahrát snímek s lepším výřezem nebo větším okolím textu. Čisté konverzační vlákno bez nánosu předchozích omylů funguje mnohem spolehlivěji.

Vždy mějte na paměti, že žádný jazykový model nesnímá z badatele odpovědnost za správnost výsledku. Model je pomocník při prvním seznámení se starým písmem, pomůže rozklíčovat sporné tahy, navrhne čtení latinských formulí a upozorní na souvislosti, ale konečné slovo má vždy člověk. Každé slovo označené otazníkem i každou položku ze závěrečného seznamu nejasností si musíte ověřit v digitálním archivu sami.

Důležitou zásadou je také ověřování kontextu v rámci celé farnosti. Pokud model navrhne čtení neobvyklého příjmení nebo názvu vsi, porovnejte jej s rejstříkem stejné matriky nebo s okolními zápisy od stejného písaře. Písaři měli své typické zvyklosti, zkratky a ligatury, které se v knize opakují. To, co na jednom řádku vypadá nečitelně, bývá na sousední straně zapsáno zřetelněji.

Práce s jedním konverzačním oknem představuje dobrý vstupní krok, ale při zpracování rozsáhlejších rodových větví nebo celých matrik narazíte na jeho hranice. Pokud hledáte postupy pro systematickou práci s celými archivními knihami nebo chcete propojit strojové čtení s dalšími genealogickými nástroji, pokračujte na náš přehledový text Až přerostete chat. Zde najdete další návody, jak spojit moderní jazykové modely s tradičním badatelským řemeslem.