Číslování předků v tabulce

Při sestavování vývodu potřebujete poznat, kam který předek patří. Samotné jméno nestačí, zvlášť když se opakuje. Pomoci může vývodové číslování. Výchozí člověk dostane číslo 1 a čísla jeho předků vznikají podle stejného pravidla. V tabulce je můžete dopočítávat, aniž byste je pokaždé ručně vypisovali.

Číslo přitom označuje místo v konkrétním vývodu. Není důkazem příbuzenství ani trvalým označením člověka ve všech rodokmenech. Nejdříve musí být doložen vztah dítěte k rodiči. Vzorec potom určí, které číslo tomuto místu náleží. Neznámý rodič zůstává neznámý, i když jeho číslo umíte vypočítat.

Otec je dvojnásobek, matka o jedno víc

Označme číslo dítěte písmenem n. Jeho otec má číslo 2*n a jeho matka číslo 2*n+1. Hvězdička zde znamená násobení. Pravidlo platí pro každé místo ve vývodu, nikoli pouze pro rodiče výchozí osoby.

Člověk s číslem 1 má tedy otce 2 a matku 3. Rodiče osoby 2 mají čísla 4 a 5. Rodiče osoby 3 mají čísla 6 a 7. Prarodičům výchozí osoby tak patří místa 4-7. Další řadu míst tvoří 8-15; jde o rodiče prarodičů, tedy pradědečky a prababičky.

Vedle názvu vzdálenější generace uvádějte také cestu od výchozí osoby, například „matka otce“. Snáze si pak ověříte, zda jste při kreslení neudělali krok navíc. Číslování nesmí zakrýt, koho vlastně označujete za čího rodiče.

Připravte sloupce pro výpočet

V pracovní tabulce si založte sloupce „číslo dítěte“, „otec/matka“ a „číslo rodiče“. Jeden řádek představuje jednu vazbu. Chcete-li zachytit oba rodiče, použijte samostatný řádek pro otce a samostatný pro matku. Vedle ponechte místo pro označení osoby, doklad vztahu a jistotu.

Obecné pravidlo výpočtu v posledním sloupci zní: je-li v druhém sloupci „otec“, vypočítej 2*n; je-li tam „matka“, vypočítej 2*n+1. Prázdné nebo jiné označení nechte jako chybu k doplnění. Nemá se tiše považovat za matku jen proto, že neobsahuje slovo „otec“.

Konkrétní zápis vzorce závisí na programu, proto zde zůstáváme u obecného výpočtu. Nastavení základního přehledu popisuje článek Přehled bez programování. Zásady pro zachování původních údajů najdete ve Sjednocení dat v tabulce.

Před rozšířením vzorce zkontrolujte, že číslo dítěte je kladné celé číslo. Nula, záporná hodnota nebo část čísla neoznačují platné místo v tomto vývodu. Do číselného sloupce nepřipisujte otazník; nejistotu vztahu veďte odděleně, aby nezmizela a současně nenarušila výpočet.

Nejprve malý příklad na papíře

Na prázdný list napište číslo 1. Nad něj umístěte rodiče 2 a 3. Nad každé z těchto míst připište další dvojici podle pravidla. Pokračujte až k místům 8-15. Jména zatím nepotřebujete. Celá ukázka je umělá a slouží ke kontrole výpočtu, nikoli k doložení skutečné rodiny.

Pro porovnání použijte tento přehled. Číslo v prvním sloupci je vždy dítětem vůči dvojici ve zbylých sloupcích, i když jde z vašeho pohledu o vzdáleného předka.

V tabulce zadejte stejná vstupní čísla a nechte výsledky vypočítat vzorcem. Porovnejte je s papírem. Zvlášť vyzkoušejte oba vztahy u stejného čísla dítěte. Chyba v odkazu na buňku by mohla dát správný první řádek a nesprávné následující.

Generaci určují hranice mezi mocninami dvou

Pro přehled si výchozí osobu označte jako generaci 0. Rodiče pak tvoří generaci 1, prarodiče generaci 2 a jejich rodiče generaci 3. Tuto dohodu si napište k tabulce, aby si ji čtenář nezaměnil s číslováním, které začíná první generací u výchozí osoby.

Obecně patří číslo n do generace g, pokud platí 2^g <= n < 2^(g+1). Znak ^ tu znamená mocninu. Generaci tedy určuje největší mocnina dvou, která číslo nepřevyšuje. Výpočet může provést tabulka nebo skript, není třeba žádat model o odhad zpaměti.

Číslo 13 leží mezi 8 včetně a 16 bez této horní hranice. Patří proto do generace 3. Na kontrolním vzorku ověřte zejména přechody 3 a 4, dále 7 a 8. Právě tam se generace mění, přestože sousední čísla vypadají podobně.

Cestu k předkovi přečtete zpětným dělením

U čísla většího než 1 znamená sudé číslo otce a liché číslo matku osoby v předchozí generaci. Sudé číslo vydělte dvěma. U lichého nejprve odečtěte jedničku a potom dělte dvěma. Dostanete číslo dítěte, k němuž dané rodičovské místo patří. Pokračujte až k číslu 1.

U čísla 13 tak postupujete přes 6 a 3 k 1. Číslo 13 je matka osoby 6, osoba 6 je otec osoby 3 a osoba 3 je matka výchozího člověka. Cesta od výchozí osoby zní: matka, její otec, jeho matka. Zpětně odečtené kroky je tedy potřeba pro cestu od vás obrátit.

Tím získáte polohu ve vývodu, nikoli jméno. Neprokázanou vazbu číslo nepotvrdí. Pokud některý článek této cesty není doložený, označte to u vztahu i u příslušné části vývodu.

Jeden předek může mít více čísel

Při příbuzenském sňatku může tentýž člověk vystupovat v různých větvích vývodu. Dostane pak více čísel, protože zastává více míst. Není důvod přidělená čísla sloučit do jednoho a tím porušit pravidlo výpočtu.

Veďte odděleně číslo místa a vlastní označení osoby. Více řádků může odkazovat na tutéž doloženou osobu. Shodu ale ověřujte podle pramenů, nikoli podle stejného jména. Změníte-li výchozího člověka vývodu, přepočítejte také čísla míst; vlastní citace a označení osob zachovejte.

Opravíte-li jednu vazbu rodič-dítě, čísla všech předků nad touto vazbou patří jiným lidem. Je třeba přečíslovat celou větev nad opravenou vazbou a znovu přiřadit osoby k jejím místům, nikoli změnit jen jeden řádek. Původní přiřazení uchovejte jako historii opravy. Číslo není doklad příbuzenství.

Jak byl příklad ověřen

Výpočty v článku byly přepočítány programem na umělém vývodu: postupně přidělené dvojice rodičovských míst od čísla 2 byly porovnány s výpočty 2*n a 2*n+1 pro všechna n od 1 do 15. Shodovaly se všechny dvojice uvedené v přehledu. Skript ověřil také návrat z čísla rodiče k dítěti a generační hranice podle mocnin dvou.

Tato kontrola ověřuje popsané pravidlo a číselný příklad. Váš vlastní vzorec v tabulce je nutné zkontrolovat znovu na známém vzorku, včetně kopírování do dalších řádků. Model může navrhnout zápis vzorce; výsledky počítá tabulka nebo skript. Pokud modelu posíláte ukázku, použijte umělé řádky. Údaje žijících osob do chatu ani cloudového podkladu nepatří; vynechte je nebo nahraďte značkami bez poznatelných souvislostí.