"Jak začít s rodokmenem, když máte jen chat"

Mnoho lidí dnes otevírá okno umělé inteligence s představou, že jim model na počkání sestaví rodokmen. Vloží do chatu jméno svého pradědečka, přidají přibližný rok narození a čekají, že se z internetu vynoří hotová rodová linie. Takový dotaz ale nemá sám o sobě pramen, podle něhož by šlo odpověď ověřit.

Umělá inteligence není databáze vašich předků. Bez předložených podkladů nezná obsah vašich rodinných papírů ani záznamy, které nejsou dostupné v jejích zdrojích. Nezná také váš rod: může pracovat jen s údaji, které jí dáte nebo které umí dohledat a citovat.

Když se chatovacího modelu zeptáte na konkrétního člověka bez předloženého pramene, může místo přiznání nejistoty sestavit věrohodně znějící odpověď. Takovému vymyšlenému, ale přesvědčivému výstupu se říká halucinace.

Představte si, že hledáte smyšleného pradědečka Jana N., narozeného kolem roku 1900 ve vsi A. Chat vám může odpovědět, že Jan N. byl místní pekař a měl za ženu Marii N. Zní to přesvědčivě, protože jména doplňují typický historický kontext. Bez matriky, rodinného dokumentu nebo jiného uvedeného pramene je to však pouze halucinace, nikoli údaj do rodokmenu.

Proto je dobré rozlišit, s čím umělá inteligence na začátku pomůže a kdy má její odpověď zůstat jen návrhem. Může být asistentem pro přípravu, překlad a třídění podkladů; pátrání po konkrétním člověku musí skončit u ověřitelného pramene. Pojďme se podívat, jak tento nástroj využít.

Užitečnou rolí chatu na začátku bádání je vysvětlování kontextu. Genealogie má specifický jazyk a matriční knihy mají různou podobu. Než otevřete první matriku, pomůže vám porozumět tomu, co v ní hledáte a na co se máte ptát.

Můžete se modelu zeptat: „Vysvětli mi, co je to matrika narozených, oddaných a zemřelých a jak se do nich v určitém období zapisovalo.“ Získáte strukturovaný přehled, který vám pomůže všimnout si sloupců, zkratek a otázek pro další ověření. U konkrétní knihy ale vždy vycházejte z toho, co na jejích stránkách skutečně je.

Další obrovskou výhodou je překlad a interpretace starých textů. Nejde teď o čtení ze skenu, tomu se věnuje samostatný text Čtení matrik s obyčejným chatem. Jde o situace, kdy už máte text přepsaný, ale nerozumíte mu. Mnoho historických záznamů je v latině nebo v němčině, navíc plných zkratek a dobových obratů.

Pokud do chatu vložíte přepis latinského záznamu, může vám ho přeložit do češtiny a navrhnout vysvětlení zkratek či formulací. Ptejte se přitom na více možných významů a původní latinský text si ponechte vedle překladu. U povolání, společenského postavení nebo vztahu osoby pak ověřte, zda odpověď odpovídá celému zápisu, ne jen jednomu slovu.

Umělá inteligence může pomoci připravit postup pro historickou geografii. Zjišťování, kam konkrétní vesnice v určitém roce spadala, bývá častý zásek; správnou farnost ale ověřte v katalogu příslušného archivu, ne samotným dotazem na model.

Můžete zadat dotaz: „Hledám matriky pro ves A z určitého roku. Jak zjistím, pod jakou farnost spadala a ve kterém archivu hledat?“ Odpověď berte jako návrh postupu: otevřete katalog archivu, vyhledejte seznam matričních míst a zkontrolujte, zda ves do farnosti opravdu patřila. Tak ověříte cestu dřív, než začnete listovat knihou.

Dále vám chat může pomoci s organizací dat, která už máte. Pokud máte od příbuzných dlouhý, zmatený e-mail plný jmen, dat a útržkovitých historek, můžete ho do modelu vložit s prosbou: „Vypiš mi z tohoto textu všechna jména, přiřaď k nim zmíněná data a seřaď je do přehledné tabulky.“ Ušetříte si tím spoustu ručního přepisování.

Nesmíme zapomenout ani na přípravu samotného pátrání v rodině. Můžete model požádat: „Sestav mi seznam otevřených otázek, na které bych se měl zeptat starší příbuzné, abych se dozvěděl více o její rodině a dětství, aniž by to působilo jako výslech.“ Získáte osnovu pro rozhovor, kterou pak přizpůsobíte člověku, s nímž mluvíte.

A tím se dostáváme k bodu, který žádný nástroj nenahradí. Na začátku bádání nebývá nejtěžší technika, hledání v archivech ani psaní dotazů pro model.

Zvláštní hodnotu má rozhovor se staršími žijícími příbuznými. AI za vás nikomu nezavolá a nezíská vzpomínky na příbuzné, původ rodiny ani na místo, kde leží staré fotografie a dokumenty.

Takový rozhovor je dobré neodkládat. Lidská paměť je křehká a okolnosti se mohou změnit. Knihy v archivech a nástroje pro jejich čtení můžete využít i později, ale rodinnou vzpomínku nelze zaručeně vyvolat z úředního zápisu.

Ale nejstarší členové vaší rodiny tu už zítra být nemusí. Rozhovor, který s nimi můžete vést dnes, se za rok už možná nebude dát uskutečnit. Zmizí s ním střípky informací, které nejsou zapsané v žádné úřední knize - rodinné přezdívky, neoficiální verze událostí, vzpomínky na povahy lidí.

Rozumným prvním krokem při tvorbě rodokmenu proto může být rozhovor, ne zapnutí počítače. Nejde o registraci do programu ani o psaní dotazů do chatu; jde o zaznamenání toho, co ještě ví rodina.

Začněte telefonátem nebo návštěvou s blokem, případně se souhlasem i s diktafonem. Umělá inteligence vám pak může pomoci vzpomínky utřídit, připravit seznam otázek a najít k nim listinné doklady. Paměť rodiny ale musíte zachytit v rozhovoru, dokud je kdo vyprávět.

Jakmile máte základní jména a místa od rodiny, přijde před hledáním konkrétních zápisů další krok: zjistěte, co se pro vaši farnost vůbec dochovalo.

Jeden badatel takto strávil hodiny hledáním křtu, který nemohl existovat - fara totiž vyhořela za války a v matrikách byla díra přes sto let. Katalog archivu by předem ukázal, kde začíná a končí mezera v dochovaných knihách. Než tedy hledání otevřete, podívejte se na rozsah fondu a na období, která v něm chybějí.