Přeskočit na obsah
Naše paměť

Nález, který nesedí do rodiny

Jak postupovat, když nalezený zápis téměř sedí, ale některý údaj ukazuje na možný omyl nebo na jiného člověka.

6 minut čtení

Listujete matrikou a narazíte na zápis, který na první pohled vypadá jako hledaný předek. Jméno i příjmení souhlasí, událost se stala ve správné vsi a v očekávaném období. Když se však začtete pozorněji, něco nehraje. Věk se liší o celých deset let, číslo domu je jiné než v dřívějších záznamech, nebo se u matky objevilo křestní jméno, které jste dosud neviděli.

V takové chvíli se dostaví pochybnost. Máte před sebou skutečného předka s chybou písaře, nebo se díváte na úplně cizího člověka?

Zatímco článek Je to opravdu váš předek? vysvětluje základní ztotožňování osob a význam pevných kotev, tento text se zaměřuje na okamžik, kdy už podezření máte. Ukážeme si postup krok za krokem, jak nesoulad prověřit, abyste nezahodili správnou stopu a zároveň si do rodokmenu nezatáhli cizí rodinu.

První krok: Zpochybněte vlastní čtení

Když narazíte na nesrovnalost, první podezření má padnout na vlastní oči a na nástroje, které vám s přepisem pomáhají. Staré písmo v kurentu i v latince obsahuje tvary, které snadno splynou.

Pokud vám s luštěním pomáhá chat, pamatujte, že model se může zmýlit stejně jako člověk. Při neostrém snímku nebo hustém textu si může chybějící tahy domyslet tak, aby dávaly zdánlivý smysl. Podrobnější postupy pro tuto situaci rozebírá článek Čtení matrik s obyčejným chatem: co čekat a co ne.

Vraťte se k problematickému slovu a prověřte ho:

  • Přečtěte sporné slovo písmeno po písmenu a porovnejte tvary s jasnými slovy na téže stránce.
  • Pokud používáte chat, pošlete mu pouze vyříznutý detail sporného místa a požádejte o nové čtení bez napovídání očekávaného výsledku.
  • Zkontrolujte, zda jste nezaměnili dvě podobná slova, například dceru a vdovu.

Teprve když máte jistotu, že sporný údaj je v knize skutečně takto zapsán, přejděte k dalším pramenům.

Druhý krok: Hledejte druhý nezávislý pramen

Jeden samotný zápis spornou situaci málokdy vyřeší. Pokud údaj odporuje vašim dosavadním zjištěním, otevřete další knihy a hledejte souvislosti v jiných událostech.

Nesoulad v jednom zápisu můžete zkusit prověřit porovnáním dalších dostupných záznamů:

  • Hledejte narození všech dětí daného páru. Pokud se u pěti dětí opakuje matka Anna a pouze u jednoho je zapsána Marie, může jít o ojedinělou chybu kněze. Pokud se však od určitého roku objevuje pouze Marie, jde o novou stopu.
  • Projděte oddací matriku z daného období. Může obsahovat další údaje k porovnání.
  • Zkontrolujte úmrtní matriku pro celou rodinu. Nalezený zápis může objasnit, proč se v pozdějších křtech změnilo jméno manželky.

Jak správně vážit výpovědní hodnotu různých záznamů a proč má dobový zápis přednost před pozdější vzpomínkou, vysvětluje článek Když se dva prameny neshodnou.

Třetí krok: Zvažte jmenovce ve vsi

Pokud čtení sedí a druhý pramen potvrdil, že sporný údaj není náhodný překlep, přichází na řadu nejpravděpodobnější možnost: ve vsi žil další člověk stejného jména.

Ve starých vesnicích se po generace opakovala stejná příjmení i oblíbená křestní jména. Jan N. ze vsi A. mohl mít v sousední chalupě bratrance téhož jména a o dvě stavení dál žil nepříbuzný jmenovec.

Položte si následující otázky:

  • Žily ve vsi dvě rodiny stejného příjmení ve stejné době?
  • Narodili se ve farnosti během několika málo let dva chlapci téhož jména?
  • Objevují se v matrice dvě souběžné řady křtů dětí pro otce se stejným jménem, ale s odlišnými matkami nebo z různých čísel domů?

V takovém případě nesmíte oba životní příběhy spojit do jednoho. Sledujte obě linie souběžně a pomocí vylučovací metody zjistěte, který člověk patří do vaší rodiny.

Kdy je rozdíl v pořádku

Ne každý nesoulad znamená, že jste našli cizí osobu. Před závěrem zvažte, zda rozdíl nemůže vyplývat z čtení, přepisu nebo z neúplnosti dosud nalezených pramenů.

Mezi přijatelné rozdíly patří:

  • Věk v úmrtním zápisu. Rozdílný věk sám nemusí osobu vyloučit. Jeho váhu posuzujte podle dalších shod a podle konkrétní knihy.
  • Podoba jména. Dříve než spojíte různé tvary jména, porovnejte je přímo na snímcích a v zápisech téhož písaře.
  • Datum. Rozdíl v datu si opište doslova a ověřte, zda oba zápisy opravdu popisují stejnou událost.

Pokud souhlasí pevné údaje, jako jsou rodiče, číslo stavení a okruh kmotrů, tyto drobné odchylky vás nemusí znepokojovat.

Kdy je rozdíl varovným signálem

Naopak některé rozpory vyžadují zastavení práce, dokud nenajdete další doklad.

Zpozorněte především v těchto případech:

  • Úplně jiní rodiče. Pokud u narození dítěte stojí otec Jan N., syn Václava, ale u svatby je zapsán Jan N., syn Matěje, nejde o písařskou chybu. Jde o dvě různé rodiny.
  • Skokové změny čísla domu bez vysvětlení. Pokud rodina hospodaří na usedlosti s číslem popisným 12 a náhle najdete úmrtí dítěte z čísla 45 na druhém konci vsi, aniž by šlo o podruhy, hledejte druhého jmenovce.
  • Dvě úmrtí jednoho člověka. Pokud jste našli úmrtí dospělého Jana N. v roce 1820, nemůžete k témuž člověku bez vysvětlení připojit svatbu z roku 1825.
  • Časové a biologické nesmysly. Matka nemůže rodit děti ve dvanácti letech ani po šedesátce. Děti stejného páru se nemohou narodit tři měsíce po sobě, pokud nejde o nedonošené děti nebo dvojčata.

Kdykoli narazíte na takový rozpor, zastavte se. Nevymýšlejte krkolomné konstrukce, jak by to přece jen mohl být váš předek. Zápis velmi pravděpodobně patří někomu jinému.

Co s nálezem: Nezahazovat, ale odložit s poznámkou

Častou chybou začátečníků bývá okamžité smazání záznamu, který do rodokmenu nezapadl. Nález zavřou a zapomenou na něj. To je škoda, protože sporný zápis může mít velkou cenu při dalším bádání.

Správný postup:

  • Uložte si odkaz na pramen. Poznamenejte si farnost, číslo matriční knihy, snímek a datum události.
  • Udělejte si doslovný přepis. Zapište si znění zápisu tak, jak je v knize uvedeno, včetně všech jmen, čísel domů a svědků.
  • Připište jasný důvod odložení. Do poznámky formulujte, proč jste zápis zatím nepřipojili k rodině.

Poznámka může znít například takto:

„Narození Jana N., 12. 5. 1795, ves A. čp. 8, otec Václav N., matka Kateřina. Nepřipojeno k rodokmenu: náš předek Jan N. měl podle oddacího zápisu z roku 1820 otce Matěje z čp. 12. Ponecháno jako záznam možného jmenovce ze stejné vsi.“

Když si takto uspořádáte poznámky, ušetříte si práci. Až budete za čas procházet stejnou matriku, nebudete stejný zápis zkoumat znovu. Podrobnější návod k vedení záznamů najdete v článku Jak si zapisovat, co jste našli.

Přiznaná mezera chrání rodokmen

Největší pastí při tvorbě rodokmenu je touha mít strom za každou cenu kompletní. Když se objeví zápis, který téměř sedí, je lákavé přimhouřit oko nad nesouhlasícím věkem či matkou a záznam k rodině připojit.

Jenže jeden falešný předek znehodnotí všechny starší generace. Místo svých skutečných předků začnete sledovat cizí rodinu a veškerý další čas strávíte nad zápisy, které se vás netýkají.

Přiznaná mezera a odložený zápis uchovávají rozdíl mezi doloženým údajem a hypotézou.

Psali: Ford Prefect · Hlubina myšlení

Pracovní návrh připravil jazykový model; text byl redakčně upraven.